Charakteristika

        Hafling se řadí do skupiny malých horských koní. Díky tvrdým klimatickým podmínkách v oblasti vzniku plemene, tvrdému odchovu hříbat na vysokohorských pastvinách a také díky selekci se haflingové vyvinuli v konstitučně tvrdé, odolné a snadno krmitelné koně s pevným zdravím. V chovném cíli jsou zaneseny také další vlastnosti - harmonická, silná a korektní stavba těla, klidný temperament, spolehlivost a dobrý charakter. Právě pro tyto charakteristiky je dnes hafling široce použitelný pro všechny druhy rekreačního jezdectví i vozatajství, hiporehabilitaci, služební práci i práci v zemědělství a lesnictví.        

      Na charakteristice haflingů z hlediska Temperamentu, odolnosti a krmitelnosti se shodují všichni autoři, kteří se o tomto plemeni ve svých pracích zmiňují. Jedinými nedostatky jsou podle některých odborníků špatná odolnost vůči vysokým teplotám a sklon k nadváze.

      Co se týká exteriéru, jsou haflingové velmi atraktivní, což jistě přispívá k jejich rychlému rozšiřování mezi rekreační jezdce a tzv."hobby" chovatele. Hafling se svou kohoutkovou výškou přes 140 cm patří k menším plemenům. Svůj úspěch u chovatelů může jistě alespoň částečně přičíst oblíbené barvě, dlouhé vlnité bílé hřívě a ušlechtilé hlavě s velkýma tmavýma očima.

      Stavba těla se však za téměř století chovu měnila jen velmi málo. Kohoutková výška (měřená hůlkou) byla na počátku systematického chovu v roce 1920 průměrně 150 cm, obvod holeně (síla kostry) v průměru 17 cm. Po druhé světové válce, kdy se s chovem začínalo v podstatě znovu, byla KVH průměrně 138 cm, holeň 19 cm. V roce 1985 byly průměrné KVH klisen 141 cm, dnes jsou 146 cm. Populace tedy opět postupně roste (rekordní výška zjištěná u haflinga byla 175 cm !) a zároveň šlechtění směřuje k jemnější kostře. Poslední generace jsou již formovány v typu, který je v podstatě ideálem. Pokud shrneme cíl, který si Světová federace klade do budoucna, hafling by měl mít oválnou hruď, jemné končetiny (obvod holeně 18,5 cm), delší rámec, dobrý úhel v rameni, správně zaúhlené zadní končetiny. Kohoutová výška by se v průměru optimálně měla dostat na 150 cm u hřebců a 148 cm u klisen. Hmotnost haflingů se pohybuje mezi 400 a 500 kg.

        Od srpna 2009 byly upřesněny požadavky chovného cíle v ČR. KVH u klisen je požadována v rozmezí 138 - 150cm, u hřebců 142 - 150 cm. U hřebců je podle rakouského vzoru tolerováno přesažení maximální výšky při jinak výborném exteriéru. Obvod holeně je stanoven na minimálních 17,5 cm u klisen a 18,5 cm u hřebců. Podstatným kritériem exteriéru je barva. Ta je plavá od světlého po tmavý odstín s plavu hřívou. Barevné odlišnosti, nečistoty barvy či skvrny jsou nežádané, jsou negativně hodnoceny a mohou být i příčinou vyloučení z chovu.

           Hafling jakožto pozdní plemeno by měl být obsedán ve třech letech neboť má delší vývoj. Se zapřaháním se začíná dříve, protože tolik  nezatěžuje páteř, ale také se nemá nic přehánět.